SOKOL V LÉTĚ NA VÝLETĚ - PRAMENY A VODNÍ PLOCHY

Odkud se vůbec bere všechna ta voda? Myslím ta, co teče řekou," uvažoval nahlas sokolík Pepík. "Myslíte, že někde nahoře v horách sedí nešťastná víla a pláče?" "Jejda, Pepíku, ty o světě vážně nic nevíš, viď," usmála se veverka Věruška. "Voda přece vyvěrá ze země a tomu místu se říká pramen." Opička Hanička se rovnou rozběhla proti proudu: " Já, já, já. Já najdu ten pramen."

1. PRAHA – PRAMEN PROKOPSKÉHO POTOKA

Pramen Prokopského potoka vytéká v městské části Praha 13 v oblasti Starých Stodůlek. Pramen vytéká z kameninové trubky umístěné ve spodu stylizované kamenné skulptury do bazénku 1 m širokého a 4 m dlouhého. Okolní prostor, který je oproti okolním terénu výrazně zahlouben, byl nově upraven v roce 2014.

Od pramene můžete pokračovat podél potoka centrálním parkem s několika rybníky. Nebo se můžete přemístit několik stanic autobusem MHD a vydat se na výlet Prokopským údolím, které patří mezi nejkrásnější místa na území Prahy. Kaňon dosahuje místy až 70 m. Vede tu naučná stezka, nacházejí se zde jeskyně, lomy a jezírka. Prokopský údolím vede železnice označovaná jako Pražský semering. Od roku 1978 je tato lokalita chráněná.

2. STŘEDOČESKÝ KRAJ – SVATÝ JAN POD SKALOU

Obec Svatý Jan pod Skalou leží 20 km jihozápadně od Prahy, na Berounsku, v srdci CHKO Český Kras a Národní přírodní rezervace Karlštejn. V obci se nachází raně barokní kostel Narození sv. Jana Křtitele. Z kostela vede vchod do jeskyně sv. Ivana. Celé jeskyni dominuje portál starého renesančního kostelíka Panny Marie, vytesaného ve skále původní krasové travertinové jeskyně. Z jeskyně vede zamřížované okénko ke studánce sv. Ivana. 

Ke studánce sv. Ivana je dnes samostatný přístup. Pramen je silně mineralizovaný, vyvěrá až z několikasetmetrového krasového podloží a má téměř konstantní vydatnost a teplotu. Odpradávna je považován za léčivý. Na začátku 20. století zde byly i vodoléčebné lázně.

3. LIBERECKÝ KRAJ – PRAMEN NISY U NOVÉ VSI NAD NISOU

Nisa, nebo také Lužická Nisa, pramení na kraji obce Nová Ves u Jablonce nad Nisou. U jejího pramene byl v roce 1980 postaven pomník. Řeka Nisa je dlouhá 252 km, ale na území ČR teče pouze 54 km. U pramene začíná i dálková cyklostezka Nisa – Odra, po které je možné dojet až k Baltskému moři.

K prameni vede odbočka zelené turistické trasy. Nedaleko se nachází rozhledna Nisanka, anebo rozhledna na vrcholu Černá studnice (869 m n.m., v jejíž blízkosti je arboretum a minizoo). Pramen Nisy i vrchol Černé studnice leží na Smržovském vyhlídkovém okruhu, který vede zajímavými místy Smržovky.

4. ÚSTECKÝ KRAJ – MINERÁLNÍ PRAMEN LOUNY

Na třech místech v Lounech (na sídlišti Spravedlnosti, u domova důchodců a v nemocniční zahradě) vyvěrá nejhlubší minerální pramen v České republice. Je to pramen Luna a jeho hloubka je 1100–1200 m. Má jedinečné složení (srovnávat se s ním mohou pouze prameny v gruzínském Boržomi a ve francouzském Vichy). Kromě sodných kationtů a chloridových aniontů obsahuje i lithium, stroncium, brom, fluor a bor. Je to tedy alkalická kyselka. Je zdraví prospěšná a pomáhá při léčbě nemocí zažívacího traktu.

Dominantou města Louny je kostel sv. Mikuláše, trojlodní gotický chrám s krouženou klenbou a jehlanovou střechou. Z ochozu 60 m vysoké věže je výhled na České středohoří. Na výlet se můžete vydat třeba i do nedalekého archeologického skanzenu v Březně.

5. KARLOVARSKÝ KRAJ – RUDOLFŮV PRAMEN – MARIÁNSKÉ LÁZNĚ

Rudolfův pramen je jedna z nejproslulejších mariánskolázeňských minerálních vod. Využívá se především u zánětlivých onemocnění močových cest. Obsahuje velké množství vápníku, hořčíku a jen velmi málo sodíku. Byl nazván podle habsburského korunního prince Rudolfa. Pavilon Rudolfova pramene je v současné době uzavřen.

Mariánské Lázně jsou od roku 2021 na seznamu Světového dědictví UNESCO. Kromě hlavní kolonády (nejdelší v ČR) s léčivými prameny je zde spousta parků. K vidění je také zpívající fontána, která hraje denně od 7–19 v každou lichou hodinu a ve 21 a 22 hodin včetně projekce s barevným osvětlením. Na město a okolí je krásný výhled z rozhledny Hameliky. Za návštěvu stojí také Park Boheminium se 70 miniaturami stavebních a technických památek z celé ČR.

6. PLZEŇSKÝ KRAJ – JEZERO LAKA

Jezero Laka je nejmenší, ale nejvýše položené šumavské jezero. Nachází se ve výšce 1096 m n.m. Jeho největší hloubka je 3,9 m a plocha pouze 2,78 ha. Přesto je jeho sběrná oblast nejrozsáhlejší ze všech šumavských jezer. Jeho název pochází buď ze staročeského „mlaka“ = močál, bažina, nebo z latinského slova „lacus“ = stojatá voda.

Kromě svého jména má ještě další zvláštnost, na rozdíl od všech ostatních šumavských jezer, které mají dno kamenité a zanesené kalem, jezero Laka má na dně vrstvu rašeliny. V jezeře se nacházejí plovoucí ostrůvky, které mění svou polohu. Jezero Laka se nachází v NP Šumava, který nabízí nespočet možností výletů nádhernou krajinou.

7. JIHOČESKÝ KRAJ – PRAMEN VLTAVY

Pramen Vltavy se nachází na jihozápadním úpatí Černé hory (1315 m n.m.) nedaleko hranic s Německem. Potok je od pramene až k Borovým Ladám nazýván Černý potok. Poté pokračuje jako Teplá Vltava k Mrtvému luhu, kde se spojuje s druhým hlavním pramenným tokem, Studenou Vltavou, a tím vzniká řeka Vltava, naše nejdelší řeka.

Pramen se nachází v I. zóně NP Šumava a vede k němu modrá turistická značka z obce Kvilda. Dále celá oblast patří do soustavy chráněných území evropského významu Natura 2000.

8. PARDUBICKÝ KRAJ – PRAMEN MORAVY – KRALICKÝ SNĚŽNÍK

Řeka Morava pramení pod vrcholem Kralického Sněžníku (1424 m n.m.). Pramenů je tu několik, ten oficiální se nachází blízko vrcholu a je upravený jako studánka. Na Kralickém Sněžníku se na polské straně nacházela rozhledna, ta byla ale v 70. letech 20. století zbořená. 

Na dohled odsud, přibližně 10 km západním směrem se na polské straně hranice nachází hora Klepáč (1144 m n. m.). Ta je unikátní tím, že její svahy náleží do tří úmoří. Voda ze západních svahů odtéká do Baltského moře, voda z jižních svahů do Severního moře a voda z východních svahů do Černého moře.

9. KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ – PRAMEN LABE NA LABSKÉ LOUCE

Labe pramení na Labské louce v Krkonoších nedaleko hranic s Polskem. Pramen se nachází v nadmořské výšce 1387 m n.m. Na křižovatce značených turistických cest je symbolicky upravená instalace – skruž s přítokem a odtokem vody, vydlážděným okolím s lavičkami a kamennou stěnou s 28 erby významných měst, kterými Labe protéká. Skutečné prameniště Labe se nachází cca 150–300 m dále, ale je z důvodu ochrany přírody veřejnosti nepřístupné.

Přibližně 2 km jihovýchodním směrem od pramene se nachází jeden z nejpůsobivějších krkonošských vodopádů – Pančavský vodopád. Říčka Pančava zde stupňovitě překonává příkrou stěnu Labského dolu, vysokou 248 m. Severně od pramene vede podél hranice turistická stezka česko-polského přátelství, po které se dostanete k téměř 300 m hlubokým Sněžným jámám.

10. VYSOČINA – PRAMEN DYJE

Řeka Dyje má dva prameny, jeden v Rakousku a druhý na louce nedaleko Panenské Rozsíčky nedaleko Třeště na Jihlavsku. Moravská Dyje se posléze v Rakousku stéká s rakouskou Thayou a dál pokračuje jako Dyje. U pramene stojí socha s názvem Jarní studánka. Dříve se zde nacházela pouze podmáčená louka. Až v 80. letech 20 století upravili prameny Dyje členově Českého svazu ochránců přírody z Třešti a kolem jejího toku vysázeli 1200 stromků.

V nedaleké Třešti mají zajímavé sluneční hodiny. Jejich „ručička“ měří 8,21 m a jsou tak největší ve střední Evropě. V dlažbě náměstí je pak třináct číselníků, které lze posouvat podle zimního nebo letního času, takže hodiny jdou celý rok přesně. Okolím města vede naučná stezka Špičák.

11. JIHOMORAVSKÝ KRAJ – MARŠOVSKÉ VODOPÁDY

Na půl cesty mezi Velkou Bíteší a Veverskou Bítýškou se nachází obec Maršov. Jižně pod obcí teče Salašský potok, na němž se nachází kaskáda vodopádů vysokých od 3,5 m do 5,5 m.

Procházkou přírodním parkem Údolí Bílého potoka se dá dojít do nedaleké Veverské Bítýšky, která stojí na soutoku Svratky a Bílého potoka, a dá se sem dojet výletní lodí po Brněnské přehradě. Přímo nad zastávkou výletních lodí se nachází hrad Veveří, původně malý lovecký hrádek, dnes jeden z nejrozsáhlejších hradních areálů v Česku.

12. OLOMOUCKÝ KRAJ – ZÁŽITKOVÝ CHODNÍK U BEZRUČOVA PRAMENE

Bezručův pramen byl po slavném slezském básníkovi pojmenován až v roce 1961 při rekonstrukci pramene. Dříve se pramen jmenoval Priessnitzův. Vincenc Priessnitz byl rodák z nedaleké osady Grafenberk a v první polovině 19. století proslul svými vodoléčebnými metodami. Za zásluhy mu roku 1846 rakouský císař Ferdinand V. udělil Zlatou občanskou záslužnou medaili I. třídy a při této příležitosti mu vděční pacienti postavili trojdílný mramorový pomník – dva díly pomníku slouží jako odpočívadlo a z hlavního dílu teče voda.

Zážitkový chodník se nachází v těsné blízkosti Bezručova pramene. Lze se k němu dostat z Jeseníků lázní pěšky po naučné stezce Vincence Priessnitze. Díky němu máte možnost osobně vyzkoušet část Priessnitzových procedur. Chůze po chodníku se doporučuje naboso.

13. ZLÍNSKÝ KRAJ – OTTOVKA – LUHAČOVICE

Pramen Ottovka najdeme v lázních Luhačovice. Název dostal podle hraběte Otty Serenyiho. V roce 1929 byl nedaleko vývěru postaven kruhový pavilon. Od roku 1937 vytéká v malé výtokové kašně nedaleko pavilonu. 

Lázně Luhačovice jsou největší moravské lázně s tradicí již od 17. století. Léčí se zde především lidé s nemocemi dýchacího ústrojí, trávením a obezitou. V roce 2019 vyhrály Luhačovice v soutěži EDEN o excelentní evropskou destinace v kategorii lázeňství, wellness a wellbeing. V Luhačovicích naleznete krásnou architekturu Dušana Jurkoviče, kolonády, rozlehlé parky, léčivé prameny. Město pak obklopuje nádherná příroda Bílých Karpat.

14. MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ – REŠOVSKÉ VODOPÁDY

Řešovské vodopády se nacházejí na říčce Huntavě 8 km od Rýmařova. Říčka Huntava vytvořila na svém toku hlubokou skalní soutěsku s vodopády a kaskádami přístupnou po dřevěných žebřících a lávkách. Soutěska je asi 200 m dlouhá a zhruba 10 m široká a její stěny se tyčí do dvacetimetrové výšky. Nejvyšší vodopád měří 10 m. 

Území je chráněno jako Národní přírodní rezervace a je tedy zakázáno pohybovat se mimo značené turistické trasy. Důvodem ochrany je zachování geomorfologického fenoménu skalního kaňonu a starých přirozených porostů na okolních skalách a také populace vzácných a ohrožených druhů netopýrů.

NAVŠTIVTE ALESPOŇ JEDEN Z VÝLETNÍCH CÍLŮ A ZÚČASTNĚTE SE NAŠÍ VELKÉ LETÍ SOUTĚŽE. PRAVIDLA NALEZNETE ZDE

 

POHYBOVÉ ÚKOLY

CHOĎ NABOSO jako beruška Danuška

"Já, já, já. Já už ho vidím!" halekala opička Hanička. Beruška Danuška se smála a pak navrhla: “A nechceš ho zkusit taky cítit na vlastní kůži?"

ÚKOL: Zkuste si na chvíli zout boty a projít se naboso. Volte různé povrchy – trávu, cestičku s kamínky, cestu lesem atd. a zkuste se opatrně dotknout i horké asfaltky. No a samozřejmě se můžete zkusit brodit i potokem, u některých pramenů jsou přímo zážitkové chodníky. Jen nezapomínejte na svou bezpečnost a že ne všude je to povoleno.

ZABĚHNI SLALOM jako kobylka Emilka

"Podívejte, jak ten potůček rychle teče a jak se klikatí," všiml si sokolík Pepík.

ÚKOL: Zkuste být taky tak rychlí a obratní a zaběhněte si slalom. Vyznačte start a cíl (klacky, batohy...)  a určete si trasu slalomu – mezi stromy, nebo naskládejte kameny, lahvičky s pitím… Starší děti mohou běžet samy, mladší mohou mít pomocného vodiče, který běží před nimi a ukazuje cestu. Opět si můžete měřit časy běhu a uspořádat si tak malé rodinné závody.

ROZBĚHNI SE A ZASÁHNI CÍL jako ježeček Mareček 

"A víte, že když voda takhle rychle teče, vymílá břehy a odnáší s sebou po proudu spoustu kamínků?" poučovala ostatní veverka Věruška. "Jé, to já taky umím odnášet kamínky, i když nejsem voda," holedbal se ježeček Mareček.

ÚKOL: Najděte si menší kamínky nebo šišky, vyznačte start (klackem, batohem) a cíl, kam budete házet (kmen stromu, mezi dva stromy, batoh…). Dítě se rozbíhá ze startu a v běhu bez zastavení hází jednoruč horním obloukem a snaží se zasáhnout cíl.

VYSKOČ A SESKOČ Z PŘEKÁŽKY jako opička Hanička

"Podívejte, tamhle potok někam mizí. A co to tu hučí? Že by lesní včely?" podivoval se sokolík Pepík. "Kdepak," vysvětlila mu veverka Věruška, "to je vodopád. Pozor, nespadni tam."

ÚKOL: Najděte si vhodnou překážku – lavička, kláda, velký balvan, pařez... Dítě se o překážku opře rukama, odrazí se a vyskočí do dřepu. Na překážce si stoupne a seskočí snožmo dolů. Seskok provádějte pouze pokud je u překážky rovný a měkký terén, např. tráva, v opačném případě dítě slézá z překážky nohama napřed, břichem k překážce.

 

KLIDOVÉ ÚKOLY

KOLÍČKOVANÁ

ÚKOL: Legenda: Do království přiletěl drak, jenže v království nemají princeznu, kterou by mu dali, a tak každý den vybírají mezi sebou jednoho člověka, kterého dají drakovi k obědu. Na tuto hru budete potřebovat jeden kolíček na prádlo (při větším počtu hráčů dva). Na začátku hry připněte jednomu hráči kolíček na oblečení, nebo na batoh – tento hráč je označený drakův oběd. Ale protože nikdo nechce být sežraný drakem, je cílem hráče zbavit se kolíčku. Skupina pokračuje dále ve výletu a označený hráč se snaží během chůze připnout nenápadně kolíček někomu jinému. Ten, když zjistí, že je označený (můžete ho i upozornit), zase předává dál. Předem si stanovte délku hry – například určitý rozcestník, hrad atd. Závěr: Drak sice přiletěl, ale v hradní restauraci ho zlákaly borůvkové knedlíky.

MRAVENIŠTĚ

ÚKOL: Četli jste Ferdu Mravence? A zkusili jste někdy pozorovat mraveniště. Zkuste se na chvíli u nějakého zastavit a povídejte si, co vidíte.

 

Nezapomeňte sledovat naše profily na sociálních sítí – FACEBOOK a INSTAGRAM, kde vám budeme přinášet aktuality z prázdninového putování sokolíka Pepíka.

 

 

PARTNEŘI PROJEKTU


Generální partner

Hlavní partneři

Hlavní mediální partneři projektu

Partneři projektu

Institucionální partneři projektu