SOKOL V LÉTĚ NA VÝLETĚ - JESKYNĚ

"Jejda, podívejte, tady je z boku kopce nějaká díra. Myslíte, že v ní někdo bydlí?" všimla si opička Hanička, která běžela jako první. "Možná, že jezevec," navrhoval sokolík Pepík. "To né, na toho je to moc velké," vrtěla hlavou veverka Věruška.  "A co když tam bydlí loupežníci?" starala se kobylka Emilka. "Ba ne, já si myslím, že je úplně opuštěná. Pojďme ji prozkoumat."

1. PRAHA – VIDOULE

Vidoule (372 m n.m.) je stolová hora rozkládající se v severním cípu Jinonic, mezi Košíři a Butovicemi. Tvoří významnou krajinnou dominantu a patří k nevýše položeným místům v Praze. Jako přírodní památka byly vyhlášeny tři samostatné plochy na úbočí kopce.

Původní název byl Vidova hora. V roce 1680 byly na úpatí pohřbívány oběti moru. Až do roku 1948 byly jeskyně vyhloubené ve skále obývány pražskou chudinou. Na vrcholu kopce se nachází vodárna, školní areál a polorozpadlé zbytky komplexu protivzdušné obrany státu PVOS.

2. STŘEDOČESKÝ KRAJ – ČERTOVY HLAVY

Čertovy hlavy jsou okolo 9 m vysoké skalní reliéfy dvou obřích čertovských hlav vytesaných do pískovcových bloků nad obcí Želízy v okrese Mělník. V polovině 19. století je vytesal sochař Václav Levý. Z hlediska rozměrů se jedná o zcela unikátní dílo. Jsou druhé největší na světě, větší jsou jen hlavy 4 amerických prezidentů v Mount Rushmore.

Hlavy jsou vidět přímo ze silnice I/9. Jsou volně přístupné po modré turistické značce od obecního úřadu v Želízech. Čertovy hlavy nejsou jedinou zajímavou zastávkou. Půl kilometru jižně se nachází jeskyně Klácelka s reliéfy Jana Žižky, Prokopa Holého, Zdeňka Zásmuckého a trpaslíků kovajících zbraně pro Blanické rytíře. Jeskyně skrývá symboly lidských vlastností ve zvířecích podobách podle bajek Františka Matouše Klácela, podle něhož se jmenuje.

3. LIBERECKÝ KRAJ – BOZKOVSKÉ DOLOMITOVÉ JESKYNĚ

Bozkovské dolomitové jeskyně leží na severním okraji obce Bozkov ve svahu plošiny Na Vápenci (485 m n. m.) Vznikly silnou korozivní činností podzemní vody v čočkovitém tělese vápnitých dolomitů, metamorfovaných a místy silně prokřemeněných. Tvoří dva poměrně samostatné systémy jeskynních chodeb a síní, které byly při zpřístupňování propojeny průkopy a dlouhou štolou.

Otevřeno je ÚT-NE od 9:00-17:00. Plné vstupné je 170 Kč, snížené pro studenty do 26 let a seniory nad 65 let je 140Kč a dětské (3-15 let) je 90Kč. Délka trasy je 400 m, doba prohlídky 45 minut.

4. ÚSTECKÝ KRAJ – JESKYNĚ VÍL

Před vložením na internet prosím ověřit aktuální situaci požáru v Hřensku. K dnešnímu dni (27.7.) je Kyjovské údolí a turistické cesty v něm otevřené, ale o cca 4-5 km dál je oblast z důvodu požáru uzavřená.

V Kyjovském údolí v NP České Švýcarsko se na pravém břehu řeky Křinice nachází jeskyně Víl. Jedná se o pískovcový skalní převis a podzemní prostory. V zimě v jeskyni vzniká krásná ledová výzdoba. Jeskyně je celoročně volně přístupná.

Kyjovské údolí se rozprostírá od obce Kyjov až k Zadním Doubicím. Soutok Křinice, Bílého a Brtnického potoka je jeho koncem. Od 19. století patří mezi oblíbené turistické cíle Českého Švýcarska, o čemž svědčí romantické úpravy a názvy přírodních útvarů. V minulosti se tudy plavilo dříví do Saska.

5. KARLOVARSKÝ KRAJ – ŠTOLA Č. 1 V JÁCHYMOVĚ

Jáchymov patří mezi nejvýznamnější česká hornická historická města. V 16. století ho proslavila těžba stříbrné mince tolarů. Kromě stříbra se těžilo olovo, arsen, kobalt, nikl, cín a také smolinec, který se používal k barvení skla. A byl to právě jáchymovský smolinec, ve kterém manželé Curieovi objevili v roce 1898 nové prvky – polonium a radium. Od konce 40. let 20. století pak probíhala na Jáchymovsku masivní těžba uranu pro potřeby zbrojního programu SSSR. K této těžbě byli využívání političtí vězni.

Mezi památky na těžbu stříbrných i uranových rud patří i areál štoly č. 1. Její délka je 230 m a v expozici je vystavena historická důlní technika ze stříbrného a později uranového dolu. Štola je také památkou na tábor Svornost, kde pracovali političtí vězni. Důl je součástí naučné stezky Jáchymovské peklo, kde se zájemci mohou o oblasti dozvědět ještě víc. Otevírací doba o prázdninách je denně v 10:00, 11:00, 13:00 – 16:00, vždy v celou hodinu. Základní vstupné je 100 Kč, snížené 70 Kč a rodinné 250 Kč.

6. PLZEŇSKÝ KRAJ – STRAŠÍNSKÁ JESKYNĚ – dočasně uzavřena – náhrada naučná stezka Cestou zlatokopů v Kašperských Horách

Strašínská jeskyně je jedna z největších v Pošumaví a leží ve vápencovém lomu u Strašína. Jeskyně vznikla jako puklinová v krystalickém vápenci. Bohužel je jeskyně dočasně uzavřena.

Místo toho si můžete projít naučnou stezku Cestou zlatokopů v Amáliině údolí v nedalekých Kašperských Horách. Stezka Vás provede jádrem nejvýznamnějšího zlatonosného revíru středověkých Čech. Na stezce objevíte stopy hlubinného i povrchového dolování – šachty, štoly i pinky (propady) a zbytky středověké úpravny zlaté rudy. Pro kočárky doporučujeme vyhnout se úseku ke štolám západně od Mlýna. A když už budete v Kašperských Horách, za vidění stojí i nedaleký hrad Kašperk, který znáte z pohádky Anděl Páně.

7. JIHOČESKÝ KRAJ – CHÝNOVSKÁ JESKYNĚ

Chýnovská jeskyně byla objevena roku 1863 při práci v lomu. Roku 1868 se po úpravách stala první turisticky zpřístupněnou jeskyní na území ČR. Jeskyně byla vytvářena rozšiřováním puklin korozí, přičemž na charakteru chodeb se zároveň podílela proudící a výmolná činnost vod. Nevyniká krápníkovou výzdobou, ale barevností stěn a stropů.

Celková délka jeskynního systému, který není ještě zcela prozkoumán, je více než 1400 m. Délka turistické trasy je 260 m s převýšením 36 metrů. Doba prohlídky je 45 minut, teplota vzduchu 5-9˚C. Otevřeno je ÚT-NE od 9:00-17:00. Plné vstupné je 150 Kč, snížené pro studenty do 26 let a seniory nad 65 let je 120Kč a dětské (3-15 let) je 80Kč.

8. PARDUBICKÝ KRAJ – DUDYCHOVA JESKYNĚ

Dudychova jeskyně se nachází východně od Boru u Skutče v Přírodní rezervaci Maštale. Jedná se o rozšířenou průrvu ve skále asi 20 m vysokou. Podle dochovaných legend bývala jeskyně oblíbenou zlodějskou skrýší. Do jeskyně (průrvy) se lze dostat jedině velmi úzkou trhlinou mezi skalami.

Jeskyně nese název po řediteli a učiteli zemské učňovské školy v Litomyšli Bedřichu Vladimírovi Dudychovi (1880-1945), který se uvádí jako její novodobý objevitel. Patřil ke skalním příznivcům Sokola a turistiky.

9. KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ – RUMCAJSOVA JESKYNĚ

Nedaleko od Prachovských skal, 5 km severně od Jičína se nalézá obec Brada, ve které se můžeme podívat k Rumcajsově jeskyni a ke zřícenině Brada na stejnojmenném vrchu. Jeskyně je upravená, jako kdyby v ní opravdu žil loupežník Rumcajs s Mankou a Cipískem.

Od jeskyně se dá napojit a na naučnou stezku na vrchol Brady, kde se nacházejí zbytky hradu založeného ve 13. století. Vrchol nabízí panoramatické výhledy do okolí, které jsou popsané na panelech.

10. VYSOČINA – POD ČERTOVÝM STOLKEM

Východně od Chotěboře se nachází Přírodní rezervace Doubravské údolí. Úzký, strmý kaňon řeky Doubravy je zmenšeným obrazem obřích kaňonů, proto se mu také říká Český Grand Canyon. Z Chotěboře vede údolím naučná stezka, která je 4,5 km dlouhá a překonává výškový rozdíl 83 m.

U rozcestníku Pod Čertovým stolkem se musíte z naučné stezky odpojit a vydat se do kopce po modré turistické značce. Po necelých 100 metrech naleznete malou jeskyni. Podle pověsti zde žil poustevník, kterého pokoušel čert. O dalších cca 100 výše se nachází skalní věž Čertův stolek s vyhlídkou na řeku Doubravu.

11. JIHOMORAVSKÝ KRAJ – PUNKEVNÍ JESKYNĚ

Moravský kras patří mezi nejvýznamnější krasové oblasti ve střední Evropě. Na celém území je známo více než 1100 jeskyní, z nichž 5 je přístupných veřejnosti. Přírodní rezervací Vývěry Punkvy Vás provede Naučná stezka Macocha. Začíná u parkoviště u Skalního mlýna a pokračuje ke Kateřinské jeskyni. Pak stoupá na okraj Suchého žlebu a vede až k propasti Macocha. Od ní schází dolů k Punkevním jeskyním a podél Punkvy zpět ke Skalnímu Mlýnu.

Punkevní jeskyně jsou otevřené denně. Plné vstupné je 280 Kč, snížené pro studenty do 26 let a seniory nad 65 let je 230Kč a dětské (3-15 let) je 150 Kč. POZOR jeskyně nejsou bezbariérové a nejsou vhodné pro kočárky. Pro návštěvu je doporučeno rezervovat termín. Kateřinská jeskyně, kolem které po budete po naučné stezce také procházet je otevřená denně. Plné vstupné je 140 Kč, snížené pro studenty do 26 let a seniory nad 65 let je 110Kč a dětské (3-15 let) je 80 Kč. Rezervace zde není nutná.

12. OLOMOUCKÝ KRAJ – ZBRAŠOVSKÉ ARAGONITOVÉ JESKYNĚ

Zbrašovské aragonité jeskyně leží v malebném údolí řeky v lázních Teplicích nad Bečvou. Jde o jedinečný jeskynní systém evropského významu vzniklý současným působením atmosférických vod a teplých minerálních vod vystupujících z velkých hloubek ve vápencích. S teplotou 14,5 ˚C jsou nejteplejšími jeskyněmi v ČR.

Otevřené jsou ÚT-PÁ 9:00-16:00 a SO-NE 9:00-17:00. Časy prohlídek nejsou pevně stanoveny, odvíjí se podle návštěvnosti. Plné vstupné je 170 Kč, snížené pro studenty do 26 let a seniory nad 65 let je 140 Kč a dětské (3-15 let) je 90 Kč

13. ZLÍNSKÝ KRAJ – ČERTOVY SKÁLY NA VALAŠSKU

Čertovy skály jsou 150 m dlouhé a až 25 m vysoké pískovcové skály u obce Lidečko. Leží na levém břehu řeky Senice. Ze strany od řeky se jedná o neprostupný skalní útvar vhodný pro zkušené, ale i začínající horolezce. Z druhé strany jde kolem něj chodník, nad který vyčnívají pouze několik metrů vysoké skalní věžičky.

Od Čertových skal se dá vyrazit na výlet po modré turistické značce buďto západním směrem po Naučné stezce Vařákovy paseky, nebo východním po Naučné stezce Javornický hřeben.

14. MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ – JESKYNĚ ŠIPKA U ŠTRAMBERKA

Jeskyně Šipka proslavila město Štramberk po celém světě. V roce 1880 ze Karel Jaroslav Maška objevil při archeologickém výzkumu Šipeckou čelist – úlomek čelisti neandrtálského dítěte z doby asi 40 000 let př. n. l.

K jeskyni se můžete dostat po Lašské naučné stezce. Jeskyně je volně přístupná. A když se budete chtít podívat, jak se v pravěku žilo a jak pravěcí lidé vypadali, můžete ve Štramberku navštívit Muzeum Zdeňka Buriana, světoznámého malíře pravěku. Otevřeno má denně kromě pondělí.

NAVŠTIVTE ALESPOŇ JEDEN Z VÝLETNÍCH CÍLŮ A ZÚČASTNĚTE SE NAŠÍ VELKÉ LETÍ SOUTĚŽE. PRAVIDLA NALEZNETE ZDE

POHYBOVÉ ÚKOLY

PROLEZ TUNELEM jako opička Hanička

"To ústí jeskyně je nějaké úzké. Ale to nic, já se tam lehce protáhnu," holedbala se opička Hanička.

ÚKOL: Potřebujete z domu delší provázek a šátek! Provázek natáhněte mezi dva stromy (případně přivažte jeden konec ke stromu a druhý konec drží jeden z rodičů). Dítě odveďte do vzdálenosti cca 5–10 m od provázku a zavažte mu oči šátkem. Úkolem dítěte je dojít do cíle – k nataženému provázku. Úkol můžete dětem ztížit tak, že je po zavázání očí zatočíte, uděláte s nimi několik kroků různými směry apod.

CHOĎ SE ZAVÁZANÝMA OČIMA jako kobylka Emilka

"Už jsem vevnitř, ale vůbec nic nevidím," volala opička Hanička, "pojďte honem za mnou."

ÚKOL: Oči dítěte zavážeme šátkem (případně je možné použít mikinu). Rodič je navigátor a provádí dítě terénem. Pokud dítě ještě neovládá pojmy levá/pravá, dejte mu do jedné ruky kámen a do druhé šišku a místo doprava říkejte za kamínkem (doleva – za šiškou). A pak se zkuste vyměnit – rodič má zavázané oči a naviguje ho dítě.

PŘIVAL KÁMEN jako ježeček Mareček 

Ježeček Mareček zajásal: "Jé to je krásný kámínek. Podívejte. Přinesu vám ho ukázat." Chvílí bylo slyšet jen hekání. "Nepřinesu, ale zkusím ho dovalit."

ÚKOL: Vytyčte start a cíl (pomocí klacků, batohů, …). Dítě leze po čtyřech (ne po kolenou) a před sebou postrkuje šišku, nebo kámen. Trasa může být přímá, nebo pomocí kamenů (lahviček) vytvořte slalomovou dráhu.

DOTKNI SE STROPU JESKYNĚ jako opička Hanička

"Tady se jeskyně nějak rozšiřuje. Jak je asi vysoká? Já to zkusím, " volala opička Hanička a hned začala skákat a pokoušela se dotknout stropu.

ÚKOL: Vyberte větev stromu přiměřeně vysoko. Dítě má za úkol vyskočit snožmo z místa co nejvýš a dotknout se větve.

 

KLIDOVÉ ÚKOLY

HÁDEJ, KDO JSEM

ÚKOL: Jeden z hráčů si vybere nějakou pohádkovou postavu. Ostatní hráči hádají, kdo je. Kladou mu otázky, na které se dá odpovědět ANO/NE.

HMAT

ÚKOL: Zavažte dítěti oči šátkem a vložte mu do ruky nějaký menší předmět (šišku, balíček kapesníků, krabičku od svačiny, pinzetu z lékárničky atd.) a nechte ho předmět prozkoumat a uhádnout, co drží.

Nezapomeňte sledovat naše profily na sociálních sítí – FACEBOOK a INSTAGRAM, kde vám budeme přinášet aktuality z prázdninového putování sokolíka Pepíka.

PARTNEŘI PROJEKTU


Generální partner

Hlavní partneři

Hlavní mediální partneři projektu

Partneři projektu

Institucionální partneři projektu