SOKOL V LÉTĚ NA VÝLETĚ - HORY A KOPCE

Zvířátka našla nádraží a teď se vezou vláčkem. Krajina ubíhá za okny. Střídají se vesnice, pole, louky, lesy. Sokolík Pepík je nadšený: "Já jsem tak rád, že jsem se vydal na výlet. V Čechách je tak krásně." Ještě chvíli tak jedou, když sokolík Pepík vyskočí: "Jé, vidíte ty kopce, ty se mi líbí. Pojďme na nějaký vylézt."

1. PRAHA – DŽBÁN

Vrchol Džbán (363 m n.m.) se nachází v přírodní rezervaci Divoká Šárka na západním okraji Prahy na území městské části Praha 6 - Liboc. Přírodní rezervace se rozkládá na skalnatých úbočích Šáreckého potoka a na stepích nad ním. Ty potom přecházejí do rozsáhlého lesa. Údolí i přilehlé skály jsou ideálním místem pro horolezce, ale i rodinné procházky. Areál koupaliště ve vodní nádrží Džbán byl sice v lednu 2022 z důvodu havarijního stavu uzavřen, možnost koupání je ale o pár set metrů dále na koupališti v údolí Divoké Šárky, které je napájeno vodou z Šáreckého potoka. Součástí rozsáhlého přírodního komplexu je národní kulturní památka Hradiště Šárka. Lidé v těchto místech žili již od starší doby kamenné. Slované se zde usadili v 6. století a v 7.-8. století zde vybudovali opevněné hradiště. Podle pověstí došlo právě v šáreckém údolí k setkání Ctirada a Šárky během dívčí války.

2. STŘEDOČESKÝ KRAJ – VELKÝ BLANÍK

Velký Blaník (638 m n.m.) je nejvyšším bodem nejmenší chráněné krajinné oblasti v ČR – CHKO Blaník. Nedaleko se nachází Malý Blaník (580 m n.m.). Oba vrchy jsou známé především díky pověstem o blanických rytířích, kteří by zde měli spát a přijet národu na pomoc, až mu bude nejhůře. Na Velký Blaník vede od Louňovic pod Blaníkem naučná stezka S rytířem na Blaník. Na vrcholu Velkého Blaníku stojí od roku 1895 rozhledna. V roce 1941 byla klubem českých turistů přebudována na 30 m vysokou věž ve tvaru husitské hlásky. O prázdninách je otevřená ÚT – NE 10:00 – 18:00. Vstupné je 30 Kč pro dospělé, 20 Kč pro děti. Při dobré viditelnosti je vidět až na okraj Prahy.

3.  LIBERECKÝ KRAJ – JEŠTĚD

Ještěd (1012 m n. m.) je hora jihozápadně od Liberce. Je to nejvyšší vrchol Ještědsko-kozákovského hřbetu. Na vrcholu se nachází známý televizní vysílač, v jeho dolní části je umístěna restaurace a hotel. Stavba byla vytvořena v letech 1966-1973 podle projektu architekta Karla Hubáčka, který za ni obdržel Perretovu cenu Mezinárodní unie architektů. Na Ještěd vede kabinová lanovka, ta je ale nyní z důvodu rekonstrukce po loňském pádu kabiny mimo provoz. Z konečné tramvaje v Horním Hanychově vede na Ještědský hřeben čtyřsedadlová lanovka Skalka v místním skiareálu, která je v provozu i v letních měsících.

4. ÚSTECKÝ KRAJ – MILEŠOVKA

Milešovka (837 m n. m.) je nejvyšší hora Českého středohoří. Je výraznou krajinnou dominantou, okolní terén převyšuje až o 400 m. Jedná se o znělcový kužel, který vznikl při vulkanické činnosti v třetihorách. Své jméno získala podle nedalekého Milešova. Milešovem prochází turistická stezka „Zlatá stezka Zemí hradů“, která v celkové délce 89 km propojuje většinu významných hradních památek v oblasti Českého středohoří. Milešovka se pyšní několika „nej“ – kromě toho, že je nevyšší horou Českého středohoří, je i největrnější horou s nejvíce bouřemi u nás, a proto bývá nazývána Hromovou horou. Na vrcholu se nachází rozhledna, meteorologická stanice a stálé pracoviště Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. O prázdninách je denně (s výjimkou pondělí) otevřené občerstvení v Chatě Milešovka a také se zde nachází Veberova nouzovna, kde je možné zdarma nouzové přespání pro 10 osob.

5. KARLOVARSKÝ KRAJ – KOMORNÍ HŮRKA

Komorní hůrka (503 m n. m.) je kopec na Chebsku. Je jednou z nejmladších čtvrtohorních sopek na území České republiky. Jedná se o zalesněný kopec – sypaný kužel, tvořený vulkanickým materiálem. V jeho odlesněné východní části je opuštěný jámový lom, štola a skalní výchozy. Vytěžený materiál byl použit např. na Chebském hradě, kde z něj byla ve 12. století postavena obranná Černá věž. Komorní hůrka se nachází na trase Severní stezky Českem. Kolem NPP Komorní hůrka vede naučná stezka, která je zaměřená na geologii a historii. Výlet na Komorní Hůrku lze spojit s návštěvou nedalekého Chebu, nebo Františkových lázní, anebo s koupáním ve vodní nádrži Skalka.

6. PLZEŇSKÝ KRAJ – ČERCHOV

Čerchov (1042 m n. m.) je nevyšším vrcholem pohoří Českého lesa, které se táhne od Všerubského průsmyku až k Chebu. Na svazích Čerchova se rozkládá národní přírodní rezervace Čerchovské hvozdy. Jedná se o komplex přirozených horských bučin a zbytků suťových lesů s příměsí jedle bělokoré a smrku ztepilého. Původně stála na vrcholu třípatrová dřevěná stavba. Místo ní postavil Klub českých turistů již v roce 1905 Kurzovu věž, rozhlednu pojmenovanou po jednom ze zakladatelů klubu. V červenci a srpnu má otevřeno denně 10:00 – 17:00, vstupné je 25 Kč.

7. JIHOČESKÝ KRAJ – KLEŤ

Kleť (1083 m n. m.) je nejvyšší horou Blanského lesa. Nachází se cca 6 km od Českého Krumlova. Jedná se o jednu z nejstarších pojmenovaných hor u nás. První zmínka o jejím jméně je z roku 1263. Na severozápadním úbočí hory se nachází přírodní rezervace Kleť, kde jsou chráněny bučiny s jedlí bělokorou a suťové lesy. Na vrcholu stojí rozhledna Josefova věž, vůbec první kamenná rozhledna v Čechách (1825). V její blízkosti se nachází Tereziina chata a nedaleko i nejvýše položené sluneční hodiny v Čechách. Na vrcholu nelze přehlédnout televizní vysílač pro jižní Čechy vysoký 175 metrů. Kousek pod vrcholem stojí hvězdárna, která patří ke světové špičce v oblasti zkoumání planetek. Na vrchol je vede lanovka z Krasetína, jezdí v každou celou hodinu od 9:00 – 17:00 (o víkendech 18:00).

8. PARDUBICKÝ KRAJ – SUCHÝ VRCH

Suchý vrch (995 m n. m.) leží přímo na historické zemské hranici Čech a Moravy. Je to nejvyšší vrchol Bukovské hornatiny, která leží na jihovýchodním konci Orlických hor. Spolu s o něco nižším Bradlem tvoří dvojvrchol, který je dominantou okolí. Pod vrcholem leží ve výšce 975 m n. m. rozhledna. Ta byla postavena v letech 1931-2 jako vodárenská věž. Rozhledna je betonová a její tvar připomíná hřib. Věž rozhledny je vysoká 33 m a na vyhlídkovou plošinu ve výšce 22 m vede 128 schodů. Rozhledna je přístupná celoročně, v létě od 9:00 – 19:00. Vstupné pro dospělé je 40 Kč, děti (4 - 15 let) a důchodci 30 Kč. Žetony na vstup je nutné zakoupit v Bufetu Kramářovy chaty.

9. KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ – VELKÁ DEŠTNÁ V ORLICKÝCH HORÁCH

Velká Deštná (1116 m n. m.) je nejvyšším vrcholem Orlických hor. Leží 3 km východně od Deštného v Orlických horách. V termínu 5. – 7. 8. se zde koná tradiční akce Tavení skla dřevem. Z Deštné vede na vrchol Kačenčina pohádková stezka s 18 zastávkami. Z Desné se dá svézt sedačkovou lanovkou na Studený vrch, který je asi v polovině cesty na Velkou Deštnou. Na vrcholu Velké Deštné stávala dřevěná rozhledna ve tvaru pyramidy. Ta byla v roce 2010 stržena. V roce 2019 byla na vrcholu hory otevřena nová rozhledna, 19 metrů vysoká ocelová konstrukce obložená dřevem.

10. VYSOČINA – DEVĚT SKAL

Devět skal (836 m n. m.) je nejvyšší vrchol Žďárských vrchů a druhý nejvyšší vrchol Českomoravské vysočiny (po Javořici). Nachází se 3 km jihozápadně od obce Křižánky a 4,5 km jižně od města Svratka. Skalní labyrint tvoří tři dlouhé hřebeny s devíti věžemi a tři malé věžičky. Celý útvar vznikl procesy mrazového zvětrávání ve starších čtvrtohorách. Skalní labyrint s věžemi vysokými 5–19 m je vyhledávaným cílem horolezců. Celkem je tu vyznačeno 110 lezeckých cest.

11. JIHOMORAVSKÝ KRAJ – DĚVÍN

Děvín (550 m) je nejvyšším vrcholem Pavlovských vrchů, Mikulovské vrchoviny i celých Jihomoravských Karpat. Je to podlouhlý hřeben se dvěma vrcholy. Na vyšším se nachází 57 m vysoký televizní vysílač a na nižším zřícenina hradu Děvičky (Dívčí hrady). V oblasti Děvína je národní přírodní rezervace, která je součástí CHKO Pálava. Přes Děvín prochází jižní větev Stezky Českem. Také se zde nachází naučná stezka dlouhá 11 km s 15 informačními panely. Naučnou stezku tvoří 3 vzájemně propojené okruhy. Na úpatí kopce se na břehu Novomlýnských nádrží nachází vinařská obec Pavlov. V Archeoparku Pavlov je moderní expozice zpřístupňující jednu z nejvýznamnějších světových lokalit doby lovců mamutů. O prázdninách je otevřeno denně 9:00 – 18:00.

12. OLOMOUCKÝ KRAJ – ŠERÁK

Šerák (1351 m n. m.) je hora v Hrubém Jeseníku, na historické hranici Moravy a Slezska. Spolu se sousedním Keprníkem je součástí Národní přírodní rezervace  Šerák – Keprník a také širšího území CHKO Jeseníky. Rezervace je zajímavá především výskytem řady dochovaných skalních a půdních tvarů, vzniklých působením drsného klimatu doby ledové. Z vrcholu Šeráku je nádherný výhled na celý masiv Králického Sněžníku, Jeseníky a Rychlebské hory. Přes Šerák vede spousta turistických tras, mimo jiné i severní větev Stezky Českem. Z Ramzové na Šerák a dále na Červenohorské sedlo vede naučná stezka, která je ovšem velmi náročná pro své velké převýšení. Z Ramzové na Šerák je možné se dostat lanovkou, která jezdí v půlhodinových intervalech – první úsek lanové dráhy Ramzová – Čerňava vždy v půl a v celou, druhý úsek lanové dráhy Čerňava – Šerák ve čtvrt a třičtvrtě.

13. ZLÍNSKÝ KRAJ – VELKÁ JAVOŘINA

Velká Javořina (970 m n. m.) je nejvyšší hora Bílých Karpat na moravsko-slovenském pomezí. Vrcholem hory prochází státní hranice. Stojí zde televizní a rádiový vysílač. Dříve procházela hranice přímo jím, ale od roku 1997 leží jeho pozemky čistě na slovenské straně. Vrcholová část s původními bukovými lesy je součástí Národní přírodní rezervace Javořina. Od roku 2008 na části území vyhlášen prales – tj. území, kde je vyloučen jakýkoliv zásah do lesního porostu. Přes Javořinu vede několik turistických tras, včetně StezkyČeskem a Cesty hrdinov SNP. Z Velké nad Veličkou vede na Javořinu naučná stezka, je dlouhá 23 km a je na ní 14 panelů. Nejkratší cesta na Javořinu vede z vesnice Květná a měří 5 km.

14. MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ – PRADĚD

Praděd (1491 m n. m.) je nevyšší hora Hrubého Jeseníku. Je to zároveň nejvyšší hora Moravy. Na Pradědu je nejdrsnější podnebí v ČR, průměrná teplota nepřevyšuje 1˚C. V roce 1955 byla na Pradědu vyhlášena národní přírodní rezervace a nachází se i v I. zóně CHKO Jeseníky. Na vrcholu stojí 146,5 m vysoký (do roku 1993 měl 162 m) televizní vysílač s restaurací a rozhlednou. Původní rozhledna byla na vrcholu vybudována roku 191 v novogotickém stylu. Ta však po válce chátrala, zřítila se a roku 1959 byla odstraněna. Současná rozhledna byla postavena v roce 1983. ZA pěkného počasí je přístupná denně od 9:00 do 17:00. Vstupné pro dospělého je 150 Kč, pro dítě (6-15 let) 80 Kč.

NAVŠTIVTE ALESPOŇ JEDEN Z VÝLETNÍCH CÍLŮ A ZÚČASTNĚTE SE NAŠÍ VELKÉ LETÍ SOUTĚŽE. PRAVIDLA NALEZNETE ZDE

POHYBOVÉ ÚKOLY

PŘEKONEJ PŘEKÁŽKY VE DVOJICI jako opička Hanička

"Kde to jsme?" ptala se opička Hanička. "Les je tu nějaký hustý. Mám strach, že se ztratíme. Pojďme se držet pevně u sebe."

ÚKOL: Potřebujete s sebou z domu provázky! Zkuste zdolat kus cesty svázaní ve dvojicích. Náročnost terénu a způsob svázání přizpůsobte věku dítěte. Mladší děti (nebo jedno dítě a jednoho z rodičů) svažte k sobě za jednu ruku. U větších dětí můžete dvojici svázat k sobě rukama, i nohama. Takto svázaní můžete přelézat různé větve, nebo zkusit hustý les. 

HÁZEJ NA MEDVĚD jako ježeček Marečeke

"Pozór, medvěd! Žene se na nás!" "Nebojte se, to nebyl medvěd. To támhle peláší zajíc".

ÚKOL: Nasbírejte si deset šišek. Určete medvěda – kmen stromu. Ve vzdálenosti 2-3 m si vyznačte čáru, ze které budete házet (klacek, rýha v zemi,..). Každý má 10 ran. Hází se jednoruč horním obloukem. Počítejte, kolikrát jste medvěda trefili.

ORIENTUJ SE POSLEPU jako beruška DANUŠKA

"No jo, jenže jak jsme utíkali před medvědem, tak jsme se v lese ztratili," posteskl si sokolík Pepík. "To nevadí," chlácholila ho beruška Danuška, "cestu zase najdeme."

ÚKOL: Potřebujete z domu delší provázek a šátek! Provázek natáhněte mezi dva stromy (případně přivažte jeden konec ke stromu a druhý konec drží jeden z rodičů). Dítě odveďte do vzdálenosti cca 5 - 10 m od provázku a zavažte mu oči šátkem. Úkolem dítěte je dojít do cíle - k nataženému provázku. Úkol můžete dětem ztížit tak, že je po zavázání očí zatočíte, uděláte s nimi několik kroků různými směry, apod.

VÁLEJ SUDY jako opička Hanička

"A jsme nahoře. To je ale výhled. Tak vysoko jsem snad ještě nebyl," rozplýval se sokolík Pepík. "Taky to byla pořádná fuška," fňukala opička Hanička, "už mě bolí nožičky a dál neudělám ani krok. Víte co? Já se z kopce dolů skutálím."

ÚKOL: Najděte vhodný terén, ideálně travnatá louka mírně z kopce. Dítě by při válení sudů mělo mít propnuté nohy s kotníky u sebe a ruce ve vzpažení. Můžete si zahrát třeba sudovou štafetu. První dítě válí sudy k druhému, druhé ke třetímu, atd.

 

KLIDOVÉ ÚKOLY

UPRAVTE LIDOVOU PÍSNIČKU

ÚKOL: Jste malí zpěváčci? Zkuste si vymyslet vlastní písničku. Vyberte si svou oblíbenou lidovku a na její melodii složte nový text – co zrovna vidíte a prožíváte. Třeba: „Já mám nohy, bolavý nohy, jsou to nohy mý. Až já vyjdu na kopec, tak si sednu na pařez. Já mám nohy, bolavý nohy, jsou to nohy mý.“

POZOROVATELÉ

ÚKOL: Na kopci nebo na vyhlídce požádejte děti, aby si pozorně prohlédli krajinu a snažili se, co nejvíc zapamatovat. Potom otočíme dítě zády a dáváme mu otázky. Zábavnější bude, když se zapojí celá rodina. Utvořte dva týmy (v každém alespoň jeden dospělý), vždy se v týmu poraďte, na co se soupeřů zeptáte. V otázkách se střídejte. Příklad otázek – Zahýbá cesta za mostem doprava nebo doleva? Na kterém břehu je přivázaná loďka? Je na protějším kopci nějaká stavba?

Nezapomeňte sledovat naše profily na sociálních sítí – FACEBOOK a INSTAGRAM, kde vám budeme přinášet aktuality z prázdninového putování sokolíka Pepíka.

 

PARTNEŘI PROJEKTU


Generální partner

Hlavní partneři

Hlavní mediální partneři projektu

Partneři projektu

Institucionální partneři projektu