VÝLETNÍ CÍLE:

  • PRAHA – VIDOULE
  • STŘEDOČESKÝ KRAJ – ČERTOVY HLAVY
  • LIBERECKÝ KRAJ – BOZKOVSKÉ DOLOMITOVÉ JESKYNĚ
  • ÚSTECKÝ KRAJ – JESKYNĚ VÍL
  • KARLOVARSKÝ KRAJ – ŠTOLA Č. 1 V JÁCHYMOVĚ
  • PLZEŇSKÝ KRAJ – STRAŠÍNSKÁ JESKYNĚ – dočasně uzavřena – náhrada NS Cestou zlatokopů v Kašperských Horách
  • JIHOČESKÝ KRAJ – CHÝNOVSKÁ JESKYNĚ
  • PARDUBICKÝ KRAJ – DUDYCHOVA JESKYNĚ
  • KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ – RUMCAJSOVA JESKYNĚ
  • VYSOČINA – POD ČERTOVÝM STOLKEM
  • JIHOMORAVSKÝ KRAJ – PUNKEVNÍ JESKYNĚ
  • OLOMOUCKÝ KRAJ – ZBRAŠOVSKÉ ARAGONITOVÉ JESKYNĚ
  • ZLÍNSKÝ KRAJ – ČERTOVY SKÁLY NA VALAŠSKU
  • MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ – JESKYNĚ ŠIPKA U ŠTRAMBERKA

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ JESKYNĚ ŠIPKA U ŠTRAMBERKA

Vidoule (372 m n.m.) je stolová hora rozkládající se v severním cípu Jinonic, mezi Košíři a Butovicemi. Tvoří významnou krajinnou dominantu a patří k nevýše položeným místům v Praze. Jako přírodní památka byly vyhlášeny tři samostatné plochy na úbočí kopce.

Původní název byl Vidova hora. V roce 1680 byly na úpatí pohřbívány oběti moru. Až do roku 1948 byly jeskyně vyhloubené ve skále obývány pražskou chudinou. Na vrcholu kopce se nachází vodárna, školní areál a polorozpadlé zbytky komplexu protivzdušné obrany státu PVOS.

STŘEDOČESKÝ KRAJ – ČERTOVY HLAVY

Čertovy hlavy jsou okolo 9 m vysoké skalní reliéfy dvou obřích čertovských hlav vytesaných do pískovcových bloků nad obcí Želízy v okrese Mělník. V polovině 19. století je vytesal sochař Václav Levý. Z hlediska rozměrů se jedná o zcela unikátní dílo. Jsou druhé největší na světě, větší jsou jen hlavy 4 amerických prezidentů v Mount Rushmore.

Hlavy jsou vidět přímo ze silnice I/9. Jsou volně přístupné po modré turistické značce od obecního úřadu v Želízech. Čertovy hlavy nejsou jedinou zajímavou zastávkou. Půl kilometru jižně se nachází jeskyně Klácelka s reliéfy Jana Žižky, Prokopa Holého, Zdeňka Zásmuckého a trpaslíků kovajících zbraně pro Blanické rytíře. Jeskyně skrývá symboly lidských vlastností ve zvířecích podobách podle bajek Františka Matouše Klácela, podle něhož se jmenuje.

LIBERECKÝ KRAJ – BOZKOVSKÉ DOLOMITOVÉ JESKYNĚ

Bozkovské dolomitové jeskyně leží na severním okraji obce Bozkov ve svahu plošiny Na Vápenci (485 m n. m.) Vznikly silnou korozivní činností podzemní vody v čočkovitém tělese vápnitých dolomitů, metamorfovaných a místy silně prokřemeněných. Tvoří dva poměrně samostatné systémy jeskynních chodeb a síní, které byly při zpřístupňování propojeny průkopy a dlouhou štolou.

Otevřeno je ÚT-NE od 9:00-17:00. Plné vstupné je 170 Kč, snížené pro studenty do 26 let a seniory nad 65 let je 140Kč a dětské (3-15 let) je 90Kč. Délka trasy je 400 m, doba prohlídky 45 minut.

ÚSTECKÝ KRAJ – JESKYNĚ VÍL

V Kyjovském údolí v NP České Švýcarsko se na pravém břehu řeky Křinice nachází jeskyně Víl. Jedná se o pískovcový skalní převis a podzemní prostory. V zimě v jeskyni vzniká krásná ledová výzdoba. Jeskyně je celoročně volně přístupná.

Kyjovské údolí se rozprostírá od obce Kyjov až k Zadním Doubicím. Soutok Křinice, Bílého a Brtnického potoka je jeho koncem. Od 19. století patří mezi oblíbené turistické cíle Českého Švýcarska, o čemž svědčí romantické úpravy a názvy přírodních útvarů. V minulosti se tudy plavilo dříví do Saska.

KARLOVARSKÝ KRAJ – ŠTOLA Č. 1 V JÁCHYMOVĚ

Jáchymov patří mezi nejvýznamnější česká hornická historická města. V 16. století ho proslavila těžba stříbrné mince tolarů. Kromě stříbra se těžilo olovo, arsen, kobalt, nikl, cín a také smolinec, který se používal k barvení skla. A byl to právě jáchymovský smolinec, ve kterém manželé Curieovi objevili v roce 1898 nové prvky – polonium a radium. Od konce 40. let 20. století pak probíhala na Jáchymovsku masivní těžba uranu pro potřeby zbrojního programu SSSR. K této těžbě byli využívání političtí vězni.

Mezi památky na těžbu stříbrných i uranových rud patří i areál štoly č. 1. Její délka je 230 m a v expozici je vystavena historická důlní technika ze stříbrného a později uranového dolu. Štola je také památkou na tábor Svornost, kde pracovali političtí vězni. Důl je součástí naučné stezky Jáchymovské peklo, kde se zájemci mohou o oblasti dozvědět ještě víc. Otevírací doba o prázdninách je denně v 10:00, 11:00, 13:00 – 16:00, vždy v celou hodinu. Základní vstupné je 100 Kč, snížené 70 Kč a rodinné 250 Kč.

PLZEŇSKÝ KRAJ – STRAŠÍNSKÁ JESKYNĚ – dočasně uzavřena – náhrada NS Cestou zlatokopů v Kašperských Horách

Strašínská jeskyně je jedna z největších v Pošumaví a leží ve vápencovém lomu u Strašína. Jeskyně vznikla jako puklinová v krystalickém vápenci. Bohužel je jeskyně dočasně uzavřena.

Místo toho si můžete projít naučnou stezku Cestou zlatokopů v Amáliině údolí v nedalekých Kašperských Horách. Stezka Vás provede jádrem nejvýznamnějšího zlatonosného revíru středověkých Čech. Na stezce objevíte stopy hlubinného i povrchového dolování – šachty, štoly i pinky (propady) a zbytky středověké úpravny zlaté rudy. Pro kočárky doporučujeme vyhnout se úseku ke štolám západně od Mlýna. A když už budete v Kašperských Horách, za vidění stojí i nedaleký hrad Kašperk, který znáte z pohádky Anděl Páně.

JIHOČESKÝ KRAJ – CHÝNOVSKÁ JESKYNĚ

Chýnovská jeskyně byla objevena roku 1863 při práci v lomu. Roku 1868 se po úpravách stala první turisticky zpřístupněnou jeskyní na území ČR. Jeskyně byla vytvářena rozšiřováním puklin korozí, přičemž na charakteru chodeb se zároveň podílela proudící a výmolná činnost vod. Nevyniká krápníkovou výzdobou, ale barevností stěn a stropů.

Celková délka jeskynního systému, který není ještě zcela prozkoumán, je více než 1400 m. Délka turistické trasy je 260 m s převýšením 36 metrů. Doba prohlídky je 45 minut, teplota vzduchu 5-9˚C. Otevřeno je ÚT-NE od 9:00-17:00. Plné vstupné je 150 Kč, snížené pro studenty do 26 let a seniory nad 65 let je 120Kč a dětské (3-15 let) je 80Kč.

PARDUBICKÝ KRAJ – DUDYCHOVA JESKYNĚ

Dudychova jeskyně se nachází východně od Boru u Skutče v Přírodní rezervaci Maštale. Jedná se o rozšířenou průrvu ve skále asi 20 m vysokou. Podle dochovaných legend bývala jeskyně oblíbenou zlodějskou skrýší. Do jeskyně (průrvy) se lze dostat jedině velmi úzkou trhlinou mezi skalami.

Jeskyně nese název po řediteli a učiteli zemské učňovské školy v Litomyšli Bedřichu Vladimírovi Dudychovi (1880-1945), který se uvádí jako její novodobý objevitel. Patřil ke skalním příznivcům Sokola a turistiky.

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ – RUMCAJSOVA JESKYNĚ

Nedaleko od Prachovských skal, 5 km severně od Jičína se nalézá obec Brada, ve které se můžeme podívat k Rumcajsově jeskyni a ke zřícenině Brada na stejnojmenném vrchu. Jeskyně je upravená, jako kdyby v ní opravdu žil loupežník Rumcajs s Mankou a Cipískem.

Od jeskyně se dá napojit a na naučnou stezku na vrchol Brady, kde se nacházejí zbytky hradu založeného ve 13. století. Vrchol nabízí panoramatické výhledy do okolí, které jsou popsané na panelech.

VYSOČINA – POD ČERTOVÝM STOLKEM

Východně od Chotěboře se nachází Přírodní rezervace Doubravské údolí. Úzký, strmý kaňon řeky Doubravy je zmenšeným obrazem obřích kaňonů, proto se mu také říká Český Grand Canyon. Z Chotěboře vede údolím naučná stezka, která je 4,5 km dlouhá a překonává výškový rozdíl 83 m.

U rozcestníku Pod Čertovým stolkem se musíte z naučné stezky odpojit a vydat se do kopce po modré turistické značce. Po necelých 100 metrech naleznete malou jeskyni. Podle pověsti zde žil poustevník, kterého pokoušel čert. O dalších cca 100 výše se nachází skalní věž Čertův stolek s vyhlídkou na řeku Doubravu.

JIHOMORAVSKÝ KRAJ – PUNKEVNÍ JESKYNĚ

Moravský kras patří mezi nejvýznamnější krasové oblasti ve střední Evropě. Na celém území je známo více než 1100 jeskyní, z nichž 5 je přístupných veřejnosti. Přírodní rezervací Vývěry Punkvy Vás provede Naučná stezka Macocha. Začíná u parkoviště u Skalního mlýna a pokračuje ke Kateřinské jeskyni. Pak stoupá na okraj Suchého žlebu a vede až k propasti Macocha. Od ní schází dolů k Punkevním jeskyním a podél Punkvy zpět ke Skalnímu Mlýnu.

Punkevní jeskyně jsou otevřené denně. Plné vstupné je 280 Kč, snížené pro studenty do 26 let a seniory nad 65 let je 230Kč a dětské (3-15 let) je 150 Kč. POZOR jeskyně nejsou bezbariérové a nejsou vhodné pro kočárky. Pro návštěvu je doporučeno rezervovat termín. Kateřinská jeskyně, kolem které po budete po naučné stezce také procházet je otevřená denně. Plné vstupné je 140 Kč, snížené pro studenty do 26 let a seniory nad 65 let je 110Kč a dětské (3-15 let) je 80 Kč. Rezervace zde není nutná.

OLOMOUCKÝ KRAJ – ZBRAŠOVSKÉ ARAGONITOVÉ JESKYNĚ

Zbrašovské aragonité jeskyně leží v malebném údolí řeky v lázních Teplicích nad Bečvou. Jde o jedinečný jeskynní systém evropského významu vzniklý současným působením atmosférických vod a teplých minerálních vod vystupujících z velkých hloubek ve vápencích. S teplotou 14,5 ˚C jsou nejteplejšími jeskyněmi v ČR.

Otevřené jsou ÚT-PÁ 9:00-16:00 a SO-NE 9:00-17:00. Časy prohlídek nejsou pevně stanoveny, odvíjí se podle návštěvnosti. Plné vstupné je 170 Kč, snížené pro studenty do 26 let a seniory nad 65 let je 140 Kč a dětské (3-15 let) je 90 Kč

ZLÍNSKÝ KRAJ – ČERTOVY SKÁLY NA VALAŠSKU

Čertovy skály jsou 150 m dlouhé a až 25 m vysoké pískovcové skály u obce Lidečko. Leží na levém břehu řeky Senice. Ze strany od řeky se jedná o neprostupný skalní útvar vhodný pro zkušené, ale i začínající horolezce. Z druhé strany jde kolem něj chodník, nad který vyčnívají pouze několik metrů vysoké skalní věžičky.

Od Čertových skal se dá vyrazit na výlet po modré turistické značce buďto západním směrem po Naučné stezce Vařákovy paseky, nebo východním po Naučné stezce Javornický hřeben.

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ – JESKYNĚ ŠIPKA U ŠTRAMBERKA

Jeskyně Šipka proslavila město Štramberk po celém světě. V roce 1880 ze Karel Jaroslav Maška objevil při archeologickém výzkumu Šipeckou čelist – úlomek čelisti neandrtálského dítěte z doby asi 40 000 let př. n. l.

K jeskyni se můžete dostat po Lašské naučné stezce. Jeskyně je volně přístupná. A když se budete chtít podívat, jak se v pravěku žilo a jak pravěcí lidé vypadali, můžete ve Štramberku navštívit Muzeum Zdeňka Buriana, světoznámého malíře pravěku. Otevřeno má denně kromě pondělí.

ÚKOLY:

1. Poslepu jeskyní (kobylka Emilka

Popis úkolu: Zavážeme oči dítěte šátkem. Menší děti vede rodič za ruku, větší dítě může být vedeno za provázek, který rodič drží. Náročnost terénu volte podle věku dítěte. Následně se vyměňte – dítě vede a rodič má zavázané oči.

2. Pavouk loví mouchy (opička Hanička)

Popis úkolu: V jeskyni jsme našli velkou pavučinu s pavoukem. Najděte si rovnou plochu bez překážek. Vyznačte si střed (mikina, lahvička) a v kruhu o poloměru 3 m od středu rozmístěte rovnoměrně 8 šišek nebo kamenů. Úkolem dítěte = pavouka je nanosit postupně všechny šišky = mouchy do středu. Začíná uprostřed. Běží pro šišku. Odnese ji zpět doprostřed a vybíhá pro další. Pořadí, v jakém bude šišky sbírat, si určuje dítě samo, ale vždy smí najednou vzít pouze jednu šišku. Můžete si měřit čas a uspořádat rodinné závody o nejrychlejšího pavouka.

3. Netopýr vylétá z jeskyně (ježeček Mareček)

Popis úkolu: Vyznačte si vchod do jeskyně (může být rozprostřená mikina, prostor mezi dvěma blízko stojícími stromy, kameny…). Cestou ke vchodu bude netopýr kličkovat a díky echolokaci se všemu vyhne. Postavte slalom (kameny, šišky, lahvičky…). Dítě má šišku nebo kamen, běží slalom a bez zastavení se snaží trefit vchod jeskyně.

4. Potichu z jeskyně (kobylka Emilka)

Popis úkolu: Abychom šli potichu, zujeme se a půjdeme naboso. Volte různé povrchy – trávu, cestičky s kamínky, cestu lesem..

NEPOHYBOVÉ ÚKOLY:

1. Píďalka (beruška Danuška)

Popis úkolu: Budete potřebovat brčko (od limonády, duté stéblo) a kousek papírku (vstupenka, jízdenka…). Z papírku udělejte proužek (cca 3 x 12,5 cm) a jeho delší stranu 4x přeložte vždy stejným směrem, takže vám vznikne malý obdélníček 3 x 2,5 cm. Papír opět rozložte, máte teď proužek z pěti obdélníčku, takže se papír stáčí jedním směrem a stojí jako most. Položte si papírek na rovný povrch a brčkem opatrně foukejte, aby píďalka popolezla

2. Klíšťata / Pinzeta (veverka Věruška)

Popis úkolu: Potřebujete 2 kolíčky na prádlo. Kolíčky představují klíšťata. Na začátku cesty připněte dvěma náhodným hráčům kolíček na oblečení nebo batoh. Pokračujte dále ve výletu. Když někdo zjistí, že má kolíček (můžete ho i upozornit), snaží se nenápadně předat kolíček někomu jinému. Předem si určete konec -např. k rozcestníku, na hrad… Cílem je nemít na konci přisáté klíště (kolíček). 

Varianta hry – pinzeta. Hráč, který má kolíček, o něj nechce přijít. Ostatní hráči jsou pinzety a chtějí ho klíštěte zbavit, tedy kolíček odepnout a připnout si ho sami. Kolíček se musí umístit na zadní část oděvu (kapuci, batoh), aby byla krádež proveditelná.