VÝLETNÍ CÍLE:

  • PRAHA – PRAMEN PROKOPSKÉHO POTOKA
  • STŘEDOČESKÝ KRAJ – SVATÝ JAN POD SKALOU
  • LIBERECKÝ KRAJ – PRAMEN NISY U NOVÉ VSI NAD NISOU
  • ÚSTECKÝ KRAJ – MINERÁLNÍ PRAMEN LOUNY
  • KARLOVARSKÝ KRAJ – RUDOLFŮV PRAMEN – MARIÁNSKÉ LÁZNĚ
  • PLZEŇSKÝ KRAJ – JEZERO LAKA
  • JIHOČESKÝ KRAJ – PRAMEN VLTAVY
  • PARDUBICKÝ KRAJ – PRAMEN MORAVY – KRALICKÝ SNĚŽNÍK
  • KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ – PRAMEN LABE NA LABSKÉ LOUCE
  • VYSOČINA – PRAMEN DYJE
  • JIHOMORAVSKÝ KRAJ – MARŠOVSKÉ VODOPÁDY
  • OLOMOUCKÝ KRAJ – ZÁŽITKOVÝ CHODNÍK U BEZRUČOVA PRAMENE
  • ZLÍNSKÝ KRAJ – OTTOVKA – LUHAČOVICE
  • MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ – REŠOVSKÉ VODOPÁDY

PRAHA – PRAMEN PROKOPSKÉHO POTOKA

Pramen Prokopského potoka vytéká v městské části Praha 13 v oblasti Starých Stodůlek. Pramen vytéká z kameninové trubky umístěné ve spodu stylizované kamenné skulptury do bazénku 1 m širokého a 4 m dlouhého. Okolní prostor, který je oproti okolním terénu výrazně zahlouben, byl nově upraven v roce 2014.

Od pramene můžete pokračovat podél potoka centrálním parkem s několika rybníky. Nebo se můžete přemístit několik stanic autobusem MHD a vydat se na výlet Prokopským údolím, které patří mezi nejkrásnější místa na území Prahy. Kaňon dosahuje místy až 70 m. Vede tu naučná stezka, nacházejí se zde jeskyně, lomy a jezírka. Prokopský údolím vede železnice označovaná jako Pražský semering. Od roku 1978 je tato lokalita chráněná.

STŘEDOČESKÝ KRAJ – SVATÝ JAN POD SKALOU

Obec Svatý Jan pod Skalou leží 20 km jihozápadně od Prahy, na Berounsku, v srdci CHKO Český Kras a Národní přírodní rezervace Karlštejn. V obci se nachází raně barokní kostel Narození sv. Jana Křtitele. Z kostela vede vchod do jeskyně sv. Ivana. Celé jeskyni dominuje portál starého renesančního kostelíka Panny Marie, vytesaného ve skále původní krasové travertinové jeskyně. Z jeskyně vede zamřížované okénko ke studánce sv. Ivana. 

Ke studánce sv. Ivana je dnes samostatný přístup. Pramen je silně mineralizovaný, vyvěrá až z několikasetmetrového krasového podloží a má téměř konstantní vydatnost a teplotu. Odpradávna je považován za léčivý. Na začátku 20. století zde byly i vodoléčebné lázně.

LIBERECKÝ KRAJ – PRAMEN NISY U NOVÉ VSI NAD NISOU

Nisa, nebo také Lužická Nisa, pramení na kraji obce Nová Ves u Jablonce nad Nisou. U jejího pramene byl v roce 1980 postaven pomník. Řeka Nisa je dlouhá 252 km, ale na území ČR teče pouze 54 km. U pramene začíná i dálková cyklostezka Nisa – Odra, po které je možné dojet až k Baltskému moři.

K prameni vede odbočka zelené turistické trasy. Nedaleko se nachází rozhledna Nisanka, anebo rozhledna na vrcholu Černá studnice (869 m n.m., v jejíž blízkosti je arboretum a minizoo). Pramen Nisy i vrchol Černé studnice leží na Smržovském vyhlídkovém okruhu, který vede zajímavými místy Smržovky.

ÚSTECKÝ KRAJ – MINERÁLNÍ PRAMEN LOUNY

Na třech místech v Lounech (na sídlišti Spravedlnosti, u domova důchodců a v nemocniční zahradě) vyvěrá nejhlubší minerální pramen v České republice. Je to pramen Luna a jeho hloubka je 1100–1200 m. Má jedinečné složení (srovnávat se s ním mohou pouze prameny v gruzínském Boržomi a ve francouzském Vichy). Kromě sodných kationtů a chloridových aniontů obsahuje i lithium, stroncium, brom, fluor a bor. Je to tedy alkalická kyselka. Je zdraví prospěšná a pomáhá při léčbě nemocí zažívacího traktu.

Dominantou města Louny je kostel sv. Mikuláše, trojlodní gotický chrám s krouženou klenbou a jehlanovou střechou. Z ochozu 60 m vysoké věže je výhled na České středohoří. Na výlet se můžete vydat třeba i do nedalekého archeologického skanzenu v Březně.

KARLOVARSKÝ KRAJ – RUDOLFŮV PRAMEN – MARIÁNSKÉ LÁZNĚ

Rudolfův pramen je jedna z nejproslulejších mariánskolázeňských minerálních vod. Využívá se především u zánětlivých onemocnění močových cest. Obsahuje velké množství vápníku, hořčíku a jen velmi málo sodíku. Byl nazván podle habsburského korunního prince Rudolfa. Pavilon Rudolfova pramene je v současné době uzavřen.

Mariánské Lázně jsou od roku 2021 na seznamu Světového dědictví UNESCO. Kromě hlavní kolonády (nejdelší v ČR) s léčivými prameny je zde spousta parků. K vidění je také zpívající fontána, která hraje denně od 7–19 v každou lichou hodinu a ve 21 a 22 hodin včetně projekce s barevným osvětlením. Na město a okolí je krásný výhled z rozhledny Hameliky. Za návštěvu stojí také Park Boheminium se 70 miniaturami stavebních a technických památek z celé ČR.

PLZEŇSKÝ KRAJ – JEZERO LAKA

Jezero Laka je nejmenší, ale nejvýše položené šumavské jezero. Nachází se ve výšce 1096 m n.m. Jeho největší hloubka je 3,9 m a plocha pouze 2,78 ha. Přesto je jeho sběrná oblast nejrozsáhlejší ze všech šumavských jezer. Jeho název pochází buď ze staročeského „mlaka“ = močál, bažina, nebo z latinského slova „lacus“ = stojatá voda.

Kromě svého jména má ještě další zvláštnost, na rozdíl od všech ostatních šumavských jezer, které mají dno kamenité a zanesené kalem, jezero Laka má na dně vrstvu rašeliny. V jezeře se nacházejí plovoucí ostrůvky, které mění svou polohu. Jezero Laka se nachází v NP Šumava, který nabízí nespočet možností výletů nádhernou krajinou.

JIHOČESKÝ KRAJ – PRAMEN VLTAVY

Pramen Vltavy se nachází na jihozápadním úpatí Černé hory (1315 m n.m.) nedaleko hranic s Německem. Potok je od pramene až k Borovým Ladám nazýván Černý potok. Poté pokračuje jako Teplá Vltava k Mrtvému luhu, kde se spojuje s druhým hlavním pramenným tokem, Studenou Vltavou, a tím vzniká řeka Vltava, naše nejdelší řeka.

Pramen se nachází v I. zóně NP Šumava a vede k němu modrá turistická značka z obce Kvilda. Dále celá oblast patří do soustavy chráněných území evropského významu Natura 2000.

PARDUBICKÝ KRAJ – PRAMEN MORAVY – KRALICKÝ SNĚŽNÍK

Řeka Morava pramení pod vrcholem Kralického Sněžníku (1424 m n.m.). Pramenů je tu několik, ten oficiální se nachází blízko vrcholu a je upravený jako studánka. Na Kralickém Sněžníku se na polské straně nacházela rozhledna, ta byla ale v 70. letech 20. století zbořená. 

Na dohled odsud, přibližně 10 km západním směrem se na polské straně hranice nachází hora Klepáč (1144 m n. m.). Ta je unikátní tím, že její svahy náleží do tří úmoří. Voda ze západních svahů odtéká do Baltského moře, voda z jižních svahů do Severního moře a voda z východních svahů do Černého moře.

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ – PRAMEN LABE NA LABSKÉ LOUCE

Labe pramení na Labské louce v Krkonoších nedaleko hranic s Polskem. Pramen se nachází v nadmořské výšce 1387 m n.m. Na křižovatce značených turistických cest je symbolicky upravená instalace – skruž s přítokem a odtokem vody, vydlážděným okolím s lavičkami a kamennou stěnou s 28 erby významných měst, kterými Labe protéká. Skutečné prameniště Labe se nachází cca 150–300 m dále, ale je z důvodu ochrany přírody veřejnosti nepřístupné.

Přibližně 2 km jihovýchodním směrem od pramene se nachází jeden z nejpůsobivějších krkonošských vodopádů – Pančavský vodopád. Říčka Pančava zde stupňovitě překonává příkrou stěnu Labského dolu, vysokou 248 m. Severně od pramene vede podél hranice turistická stezka česko-polského přátelství, po které se dostanete k téměř 300 m hlubokým Sněžným jámám.

VYSOČINA – PRAMEN DYJE

Řeka Dyje má dva prameny, jeden v Rakousku a druhý na louce nedaleko Panenské Rozsíčky nedaleko Třeště na Jihlavsku. Moravská Dyje se posléze v Rakousku stéká s rakouskou Thayou a dál pokračuje jako Dyje. U pramene stojí socha s názvem Jarní studánka. Dříve se zde nacházela pouze podmáčená louka. Až v 80. letech 20 století upravili prameny Dyje členově Českého svazu ochránců přírody z Třešti a kolem jejího toku vysázeli 1200 stromků.

V nedaleké Třešti mají zajímavé sluneční hodiny. Jejich „ručička“ měří 8,21 m a jsou tak největší ve střední Evropě. V dlažbě náměstí je pak třináct číselníků, které lze posouvat podle zimního nebo letního času, takže hodiny jdou celý rok přesně. Okolím města vede naučná stezka Špičák.

JIHOMORAVSKÝ KRAJ – MARŠOVSKÉ VODOPÁDY

Na půl cesty mezi Velkou Bíteší a Veverskou Bítýškou se nachází obec Maršov. Jižně pod obcí teče Salašský potok, na němž se nachází kaskáda vodopádů vysokých od 3,5 m do 5,5 m.

Procházkou přírodním parkem Údolí Bílého potoka se dá dojít do nedaleké Veverské Bítýšky, která stojí na soutoku Svratky a Bílého potoka, a dá se sem dojet výletní lodí po Brněnské přehradě. Přímo nad zastávkou výletních lodí se nachází hrad Veveří, původně malý lovecký hrádek, dnes jeden z nejrozsáhlejších hradních areálů v Česku.

OLOMOUCKÝ KRAJ – ZÁŽITKOVÝ CHODNÍK U BEZRUČOVA PRAMENE

Bezručův pramen byl po slavném slezském básníkovi pojmenován až v roce 1961 při rekonstrukci pramene. Dříve se pramen jmenoval Priessnitzův. Vincenc Priessnitz byl rodák z nedaleké osady Grafenberk a v první polovině 19. století proslul svými vodoléčebnými metodami. Za zásluhy mu roku 1846 rakouský císař Ferdinand V. udělil Zlatou občanskou záslužnou medaili I. třídy a při této příležitosti mu vděční pacienti postavili trojdílný mramorový pomník – dva díly pomníku slouží jako odpočívadlo a z hlavního dílu teče voda.

Zážitkový chodník se nachází v těsné blízkosti Bezručova pramene. Lze se k němu dostat z Jeseníků lázní pěšky po naučné stezce Vincence Priessnitze. Díky němu máte možnost osobně vyzkoušet část Priessnitzových procedur. Chůze po chodníku se doporučuje naboso.

ZLÍNSKÝ KRAJ – OTTOVKA – LUHAČOVICE

Pramen Ottovka najdeme v lázních Luhačovice. Název dostal podle hraběte Otty Serenyiho. V roce 1929 byl nedaleko vývěru postaven kruhový pavilon. Od roku 1937 vytéká v malé výtokové kašně nedaleko pavilonu. 

Lázně Luhačovice jsou největší moravské lázně s tradicí již od 17. století. Léčí se zde především lidé s nemocemi dýchacího ústrojí, trávením a obezitou. V roce 2019 vyhrály Luhačovice v soutěži EDEN o excelentní evropskou destinace v kategorii lázeňství, wellness a wellbeing. V Luhačovicích naleznete krásnou architekturu Dušana Jurkoviče, kolonády, rozlehlé parky, léčivé prameny. Město pak obklopuje nádherná příroda Bílých Karpat.

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ – REŠOVSKÉ VODOPÁDY

Řešovské vodopády se nacházejí na říčce Huntavě 8 km od Rýmařova. Říčka Huntava vytvořila na svém toku hlubokou skalní soutěsku s vodopády a kaskádami přístupnou po dřevěných žebřících a lávkách. Soutěska je asi 200 m dlouhá a zhruba 10 m široká a její stěny se tyčí do dvacetimetrové výšky. Nejvyšší vodopád měří 10 m. 

Území je chráněno jako Národní přírodní rezervace a je tedy zakázáno pohybovat se mimo značené turistické trasy. Důvodem ochrany je zachování geomorfologického fenoménu skalního kaňonu a starých přirozených porostů na okolních skalách a také populace vzácných a ohrožených druhů netopýrů.

ÚKOLY:

POHYBOVÉ ÚKOLY:

1. Plujeme v lodičce (opička Hanička)

Popis úkolu: Představte si, že je kolem voda a vy se nechcete namočit. Zkuste zdolat kus cesty, aniž byste stoupli na zem – můžete použít kameny, pařezy, větve… Nebo si třeba můžete najít dva větší kusy kůry, stoupnout si na jeden, druhý dát před sebe, přejít přes něj, sebrat ten první a položit ho zase před sebe atd.

2. Loď pluje peřejemi (kobylka Emilka)

Popis úkolu: Najděte si vhodný úsek, kde by se dal běžet slalom (mezi stromy, naskládejte kameny, lahvičky…) a vyznačte start a cíl (klacky, batohy). Starší děti můžou běžet samy, mladší mají vodiče (rodič, starší sourozenec), který jim ukazuje cestu. Můžete si měřit čas a uspořádat rodinný závod. Který kajakář je nejrychlejší? Necvakl se nikdo?

3. Tref se do slalomové branky (ježeček Mareček)

Popis úkolu: Najděte si dva stromy, které jsou cca metr od sebe a vyznačte čáru (klackem, rýhou, dvě lahvičky), ze které budete házet. Pro mladší děti do 4 let stačí ve vzdálenosti 2 m, pro starší alespoň 3–4 m. Nasbírejte šišky nebo kamínky. Každé dítě má k dispozici 10 hodů. Počítejte, kolikrát se do branky trefilo. Následně vyznačte start ve vzdálenosti 5–10 m od stromů. Dítě se rozbíhá ze startu a v běhu bez zastavení hází horním obloukem mezi kmeny.

4. Čáp (opička Hanička)

Popis úkolu: Stoupněte si na jednu nohu, pokrčte přednožmo druhou, tj. stehno je rovnoběžně se zemí, koleno je před tělem v úrovni kyčle, holeň míří k zemi. Chodidlo zvednuté nohy se neopírá o stojnou nohu. Upažit. Dítě se nesmí kymácet, poskakovat. Vyzkoušejte na obě strany. Dítě ve věku 4 roky by mělo vydržet 5 s, 5leté 10 s, 6leté 15 s. Můžete si zkusit udělat rodinný závod, kdo vydrží nejdéle.

NEPOHYBOVÉ ÚKOLY:

1. Pouštění lodiček (beruška Danuška)

Popis úkolu: Složte si lodičku nebo parník z papíru nebo si vyrobte lodičku z kůry, klacíků a listů a pusťte lodičku po potoce. Najděte si delší klacek a lodičce pomáhejte, když uvízne.

2. Zpěváci (veveruška Věruška)

Popis úkolu: Zkuste si vzpomenout na co nejvíce písniček, kde se objevuje voda, a zapívejte si je. Předem si dohodněte pravidla. Jestli se uznává pouze slovo voda, nebo i další slova, která mají s vodou souvislost (déšť, moře, apod…).